|
Jmenuji se Popelka, je mi 24 let. Stále chodím do školy a ráda se učím nové věci. Pocházím z dalekých hor a láska k přírodě mě bude provázet celý život. Moje rodina je veliká, ale nejblíže je mi můj manžel. Největší radost mám, když můj úsměv rozesměje ostatní tváře.
|
|
Jmenuji se Podiven, je mi 30 let, pocházím z hlučného města a toužím žít v klidu a míru zdejších hor. Mojí rodinou je Popelka, ale doufám, že se rozroste. V práci stavím hudební nástroje. Největší radost mám, když práce, kterou dělám, dělá ostatním radost.
|
Znáte mě tuze dobře. Moje biřmovací jméno je Kateřina. Je mi už přes padesát, ale jinak jsem stále dítětem. Nyní žiji v Lomnici. Co se týká mého života, dá se použít citát “Bylo to někdy dobré, někdy zlé, tak jak to život nepřebrané nosí, snad i v tom zlém něco ztrácíme, snad i v tom zlém jsme milovali cosi.” Díky svým rodičům jsem to co jsem. Máme dva bezvadné syny, za které se modlím, aby je Ježíš přitáhl na svoje srdce.
Když mi před léty napsal otec Groz do památníku “Zazpívej svým životem píseň Hosana”, říkala jsem si, že jsem zklamala. Poznala jsem však, že nejdůležitější je odpustit a najít vnitřní klid. A teď, když mám kolem sebe skupinu bezvadných lidí a mohu být s vámi, jsem šťastná. Díky našemu otci Ervínovi za jeho vedení do Božího království. Díky.
|
Jsem hříšník plný slabostí. Jmenuji se Mária Magdaléna. Pocházím ze Slovenska. Žiji v Lomnici, Jsem vdaná. Mám 3 děti a 2 vnoučata. Je mi 58 let. Radost v životě mi dělá když cítím pokoj v mém a v srdcích svých bližních.
|
Jmenuji se Eva a je mi 21 let. Spolu s mými rodiči a bratrem žiji od dětství v Lomnici. Třetím rokem studuji na Masarykově univerzitě na Pedagogické fakultě v Brně německý jazyk. Od letošního roku si přivydělávám jako lektorka v agentuře Lectors.
Každou neděli navštěvuji mši svatou a už se těším, až s celou rodinou oslavíme vánoční svátky a půjdeme na vánoční půlnoční mši. Největší radost mi dělá, když můžu pomáhat druhým.
|
|
Jmenuji se Anna, je mi 52 let a pocházím ze Štěpánova nad Svratkou. Momentálně žiji v Ochozi u Tišnova. Moje rodina jsou můj manžel František, děti Františka, Jana, Dana + moje maminka. Mojí prací je celodenní péče o nemocnou maminku. Největší radost mi dělá vnučka Vendulka.
|
|
Je mi 5 let a mé jméno je Lulu. Bydlím kousek od Lomnice na vesnici s maminkou, tatínkem, babičkou a sourozenci. Už se těším, až budu chodit do školky, ale zatím doma pomáhám mamince. Znám spoustu písniček, protože moc ráda zpívám, a taky mám ráda panenky, se kterými si ráda hraju. Teď se nejvíc těším na Vánoce a Ježíška, až přijde a přinese dárky.
|
Jmenuji se Dominik, mám 9 roků a mladší dvouletou sestru Gitu. Pocházím z Lomnice, kde také až posud žiji s rodiči. Matka Irena a otec Sergej. Chodím do 4. třídy za ZŠ v Lomnici.
Mou zálibou jsou zimní sporty. Ze školních předmětů mám nejraději matematiku. Ale mou “nej” radostí bývá, když vyhraji v soutěžní závodní hře; všeho druhu.
|
Jmenuji se Zdeňka, jsem druhorozená, mám 59 roků, pocházím ze vsi Brusná a nyní žiji na Lomnici jako důchodkyně v domácnosti. Velice ráda navštěvuji místní kostel s vynikajícím panem farářem v čele. Občas také vypomůžu s úklidem chrámu Páně.
Má rodina je mi vším a tak není divu, že mou velikou a největší radostí jsou ti nejmenší: vnuk Dominik a jeho sestra Gituška.
|
Moje křestní jméno je Marie, biřmovací Martina. Narodila jsem se v mariánském roce v 60. letech minulého století. Pocházím ze starého selského rodu z Malé Hané. Vystudovala jsem gymnázium, další studia jsem absolvovala v Brně, kde jsem také poznala svého nastávajícího manžela. Svátost manželství jsme přijali v kostele sv. Michaela Archanděla ve Vískách u Letovic.
Dobrý Bůh nám nadělil 2 holčičky, se kterými jsme se přestěhovali z Brna do Lomnice do domku, který jsme si sami postavili. Po delší době se nám narodili ještě 2 chlapci.
Ani jsem se nenadála, holky vystudovaly, provdaly se a již vychovávají 5 dětí, mých vnoučat. Mám pocit, že pro mě, matku, je v životě nejdůležitější a nejradostnější to, že děti přijaly od Pána Boha dar víry, ve kterém jsem se snažila je vychovávat, a že děti se snaží tuto víru žít a předávat svoji víru svým dětem, mým vnoučatům. Díky, díky, díky Pane Ježíši za vše.
|
Jsem žena
Anna Magdaléna,
pocházím z planety Země
a roků už mám hodně.
Bydlím v městečku Lomnice,
kde hodných lidí je nejvíce.
Naše rodina je hezká
a máme doma taky pejska.
Moje zaměstnání bylo mé poslání.
Lásku, útěchu a pohlazení jsem rozdávala
a mnohé z toho zase zpět dostávala.
To mi dělalo velikou radost –
končím psaní, už toho bylo dost.
Ahoj. |
Narodila jsem se před 32 lety v Novém Městě na Moravě. Jmenuji se Marika. Spokojené dětství, dospívání, část dospělosti a mateřství jsem prožila v Domaníně u Bystřice nad Pernštejnem.
Před 1,5 rokem jsem se přestěhovala za svým manželem Jiřím do Synalova. Máme 3 syny Davídka 10 let, Martínka 5 let a skoro dvouletého Jeníčka. Zvykáme si na nový domov, protože jiný kraj je opravdu jiný mrav.
Manžel pracuje v Lomnici a já jsem na “mateřské dovolené”. Děkuji za to, že můžu být mámou a být součástí rodiny.
|
|
Chválím tě, Pane
za všechno, co jsi stvořil,
za všechno, co je kolem mne,
za nebe i zemi, za slunce i hvězdy.
Chválím tě za tvou lásku,
za touhu rozdělit se o všechno s člověkem.
Děkuji ti za život,
za lásku k tobě,
vždyť bych tě už nedokázala opustit.
Děkuji ti, že mě máš rád takovou, jaká jsem.
Děkuji ti za tvé milosrdenství,
za soucit se mnou,
za to, že umíš obvázat mé rány,
utěšit mne svým Duchem.
Děkuji ti za manželství,
za dar mateřství.
Děkuji za všechno dobré i zlé.
Děkuji, že nás vedeš ke spáse,
že ti tak moc záleží na tom,
abychom došli do věčného domova.
|
